Zkušenosti studentů

Řada studentů se dostala k čchi-kung s určitým cílem. Někteří chtěli dodat sílu svým bojovým technikám, jiní chtěli posílit své zdraví, vyléčit nějakou nemoc, zbavit se bolesti nebo se jen naučit hlubokému uvolnění a zbavit se následků stresu. Na následujících stránkách najdete příběhy několika našich studentů, popisující jejich zkušenost se cvičením čchi-kung stylu Orel v hnízdě.

Warren Breem - vysokoškolský student, Cardiff, Jižní Wales, UK

Před několika lety jsem trpěl stresem a depresemi. V důsledku toho jsem ztrácel vědomí. Někdy i každý den, na několik hodin. Měl jsem velmi málo energie a na nic jsem neměl náladu. Vůbec jsem se nemohl věnovat studiu. Moji rodiče si o mne dělali starost a tak mě posílali od jednoho specialisty k druhému, ovšem bez viditelného výsledku.

Po nějaké době jsem se od jednoho svého přítele doslechl o Mistrovi Yeshe Gyatso a jeho soukromé praxi. Objednal jsem se tedy na terapii čínské energetické masáže. Tato sezení mi sice pomohla, ale přesto Mistr navrhl, abych zkusil cvičit jeho styl čchi-kung. Musím přiznat, že mě to velmi zajímalo, ale moji rodiče si znovu začali dělat starosti. Jsou silně věřícími katolíky a neměli velkou radost z toho, že bych měl cvičit nějaké čínské cvičení. Moje matka dokonce dělala, co bylo v jejích silách, aby mě od návštěvy prvního semináře odradila.

Přes protesty mých rodičů jsem se zúčastnil několika seminářů a cvičil každý den. Výsledky byly ohromující. Přestal jsem ztrácet vědomí, deprese zmizela a já jsem cítil, jak mé tělo má více a více energie každý den a s tím rostlo i mé sebevědomí. Nikdy před tím mi nebylo tak dobře. Není divu, že matka úplně změnila na Mistra svůj názor. Od té doby byl tím nejlepším člověkem pod sluncem a dokonce s ním byla konzultovat několik svých drobných, zdravotních problémů.

David Šíma - výrobní manažer, Žatec, ČR

Odmalička, svých asi 2 - 3 roků, trpím získanou oboustrannou percepční nedoslýchavostí po prodělané spále. Lékaři se po celý můj život, obzvláště v dětství a pubertě, snažili tuto vadu léčit, anebo aspoň zmírnit různými preparáty, ať už kůrami Pilocarpinu, injekcemi vitamínu B12, ambulantně i při hospitalizaci. Jejich jediným "úspěchem" bylo, že jsem po těch "béčkách" ztloustnul.

Nakonec na léčbu rezignovali a nabídli mi závěsný naslouchací přístroj, který jsem používal. Hodně mi pomáhal, hlavně při studiích a hudbě (byl jsem jednu dobu aktivní muzikant). Postupem času jsem staré analogové naslouchadlo vyměnil za digitální, ale jinak vše zůstávalo při starém, než jsem se setkal s čchi-kung, stylu Orel v hnízdě. Ubíhaly týdny a já cvičil intenzívně a nevěnoval sluchu pozornost. Jenom to naslouchadlo mě začalo nějak vadit, tak jsem je odložil. Pak se stala zvláštní věc. Lidé, které jsem po delší dobu neviděl, říkali: "Poslouchej, ty nějak líp slyšíš." A já si začal všímat takového zlepšení rozlišovacích schopností mého sluchu, které mě udivily; začal jsem slyšet hluk motoru chladničky, tikot budíků a hodin, zpěv ptáků apod., tj. zvuky, které mi bylo do té doby dáno slyšet pouze s naslouchadlem. Nakonec jsem zašel k lékařce a ta potvrdila zlepšení asi o 25%, tedy něco, co je při tomto druhu nedoslýchavosti vpravdě neslýchané, protože medicínsky vzato se jedná o obrnu percepčních nervů vnitřního ucha, u kterého žádné zlepšení přece nelze očekávat.

Sifu Steve Jones - učitel Wing Chun , Bridgend, Jižní Wales, UK

Win chun už cvičím od roku 1985 pod vedením Sifu Shauna Rawcliffa a Velmistra Ip Chuna, který je synem slavného Velmistra Yip Mana, učitele Bruce Leeho. Asi před třemi lety jsem začal cvičit také čchi-kung pod vedením Sifu Yeshe Gyatso, abych se naučil většímu uvolnění a zlepšil své zdraví. Velmi záhy jsem ale zaznamenal, že se Orel v hnízdě začal projevovat i v mé praxi Win Chunu. Prvního, čeho jsem si všiml, bylo výrazně hlubší uvolnění těla i mysli. Provádění technik Win Chunu je na uvolnění přímo závislé, neboť zvyšuje jejich rychlost, citlivost a schopnost plynule přecházet od jedné techniky k další. To všechno se s praxí čchi-kung zlepšilo. Moji studenti často říkali, že ani nevidí mé ruce, jak se pohybují!

Všiml jsem si také, že se v mém těle zvětšilo proudění čchi. To podporuje první část Sui Nim Tao a vnitřní energie dodává pohybům na síle. Cvičení Orla v hnízdě všechno ještě umocnilo.

Důležitým vedlejším produktem praxe Orla v hnízdě byla "Železná košile". Ačkoliv jsem se na její rozvoj ve svém cvičení přímo nezaměřoval, přesto začala chránit moje tělo. Viditelným výsledkem je to, když o své hrdlo zlomím plastovou (čínskou) jídelní hůlku špičkou k sobě nebo i v tom, že mne moji studenti nedokáží zranit ani poměrně tvrdými údery, což sami rádi zkoušejí.

Nadto se v poslední době hned několik z mých přátel v bojových uměních vyjádřilo pochvalně o zvětšení mé energie v Čchi Sao. Tu jsem cvičil vědomě poté, co jsem se díky technikám Sifu Yeshe Gyatso naučil směrovat energii pouhou silou mysli. Pomalu začínám chápat, jaké to bylo, když Mistři z dávných dob prováděli své techniky rychlostí blesku a s nepředstavitelnou silou.

Vlastimil Šmíd - středoškolský profesor, Žatec, ČR

Vždy na jaře, když se mění světelné podmínky a přibývá slunečního záření, mívám migrénové stavy. Kdo to zná, ví o jak nepříjemnou záležitost jde. Nejenže bolí hlava, ale ke všemu se přidá ještě žaludeční nevolnost a rozostřené vidění. Když mě rozbolí cokoli jiného, zvládám to bez problémů, protože si pořád můžu pomoci silou svém mysli a bolest překonat. Při migréně jsem ale úplně ochromený, protože když vám třeští hlava, je zasažený právě ten nástroj, který by vám jinak měl pomoci a vám nezbývá než trpět a doufat, že to brzy skončí. Tyto stavy se dostavují i během léta při delším pobytu na slunci.

Od doby, co jsem začal cvičit čchi-kung, styl Orel v hnízdě, tyto problémy zmizely. Přesněji řečeno, pokud se jejich náznaky objeví, stačí se soustředit na cviky, které ochlazují energii a odvádějí ji z oblasti hlavy dolů. Dřív to bylo tak, že migréna zčista jasna přišla a už se nedalo nic dělat. Dnes jsem díky cvičení daleko citlivější na proudění a stav energie v mém těle a řadu problémů dokáži zpozorovat daleko dříve, než se projeví, a proto mám většinou ještě dost času s nimi něco dělat.

Další příjemné zjištění se dostavilo, když jsem začal jezdit do zaměstnání na kole. Při praxi čchi-kung jsem si začal více všímat svého těla, zvýšila se moje citlivost k němu a já začal vnímat, co mu dělá dobře. Stačilo se soustředit na správné dýchání, naladit soustředění na dech, uvolněnost, nenechat se rozptylovat rušivými myšlenkami a pocity a dostavil se pocit rychlého zlepšení kondice. Méně se unavím a cítím více energie.

Mary Hillman - sociální pracovnice, Cardiff, UK

V roce 1996 jsem navštívila svého lékaře, protože jsem cítila bolest v pravé tváři tak silnou, že jsem nemohla vůbec spát. Doktor nahmatal ve tváři několik bulek a viditelně mu to dělalo starost. Okamžitě mi napsal doporučení ke specialistovi k vyloučení, že by se jednalo o něco zhoubného.

Přirozeně mne to velmi zneklidnilo a tak jsem zatelefonovala svého mistra čchi-kung, Sifu Yeshe Gyatso. Byl právě na návštěvě své matky, která bydlí poblíž a tak slíbil, že se na cestě zpátky domů zastaví. Když přijel, pozorně si mou tvář prohlédl a pak začal s léčením pomocí čchi-kung, kdy na některá místa na tváři nechal proudit svou energii. Tu noc po léčení jsem už necítila žádnou bolest a za pár dnů i bulka v mé tváři zmizela a nikdy už se neobjevila. Bylo to jako zázrak!

Marie Kohoutová - důchodkyně, Beroun, ČR

V roce 1988 jsem si nešťastnou náhodou zlomila pravou ruku v zápěstí. K lékaři jsem přišla sice včas, ale protože jim nefungoval rentgen, tak mi dali ruku jenom do dlahy a moc se mými obtížemi nezabývali. Po nějaké době jsem zjistila, že mám ruku celou nateklou, od zápěstí až k rameni a celou ztuhlou. Musela jsem podstoupit operaci, ale ani ta moc nepomohla. Ruka mě pořád bolela a hlavně byla necitlivá, jako by mi vůbec nepatřila, jako by to byla cizí ruka. To mě trápilo nejvíce, protože jsem se nemohla pořádně starat o domácnost a hlavně jsem byla nešikovaná a málo soběstačná i v takových maličkostech jako zapínání knoflíků u košile. Po více než deseti letech jsem se smířila s tím, že už se stav mé ruky asi nezlepší a tak jsem to i brala. V tu dobu jsme se společně s manželem přihlásili v Praze na čchi-kung, styl Orel v hnízdě a já po půl roce pravidelného cvičení s překvapením zjistila, že se s mojí nemocnou rukou začíná něco dít. Nejdříve v ní při pohybech křupalo a pak se začala celá uvolňovat, chronický otok zmizel a co mě potěšilo nejvíce bylo, že se mi do ní vrátil cit. Asi se ani nedá vypovědět, jak jsem byla šťastná, když jsem zjistila, že už je ta ruka zase "moje".

Teresa Daniels - vedoucí dopravy, Hilton - Derbyshire, UK

Po několik let jsem slýchávala o léčebných účincích cvičení jako je tai-čchi nebo čchi-kung, ale nikdy jsem to na sobě nevyzkoušela. Na jaře 1999 mě ale začal silně bolet prostředníček na pravé ruce. Šla jsem s tím k lékaři, který mě poslal do nemocnice na rentgen. Tam zjistili, že koneček kosti prostředníčku se začíná třepit a vysvětlili mi, že jediné, co pomůžu, je vložení kostního štěpu.

Několik dní před plánovanou operací byl u nás na návštěvě Sifu Yeshe Gyatso, jehož manželka je mojí velmi dobrou přítelkyní a vyslechl si můj problém. Požádal mne, zda by se mohl na prst podívat a pak začal s léčením. Cítila jsem v prostředníčku velké teplo a škubání a nejen v něm, ale po chvíli i v celé ruce a paži. Bylo to opravdu zvláštní.

Upřímně musím říct, že jsem si od toho moc neslibovala. Pak jsem ale přišla do nemocnice na předoperační vyšetření. Lékaři jsem řekla, že bolest před nějakou dobou zmizela, což ho docela překvapilo. Ještě víc ho ale překvapilo, když z nového rentgenového snímku zjistil, že se rozpadání kosti zastavilo a třepení se začalo zcelovat. Asi netřeba dodávat, že na operaci jsem už nikdy nešla.

Jana Dědková - na mateřské dovolené, Mělník, ČR

Stylu čchi-kung Orel v hnízdě se věnuji asi rok a půl a jeho praxe mi pomohla už v počátku, kdy se mi výrazně zlepšilo soustředění a myslím si, že mi to pomohlo se dobře připravit na přijímací zkoušky na Vyšší odbornou školu. Začala jsem si v životě všímat těch podstatných věcí a oddělila je od nepodstatných. Tím jsem získala prostor, který jsem ke studiu potřebovala. Nezlepšilo se však jen mé studium, ale i zdraví. Při praxi Úsměvu pěti barev, zaměřené na uzdravování vnitřních orgánů jsem se rozhodla vypořádat se svým letitým problémem, který bylo astma. Po půlročním denním cvičení jsem bez obtíží a neužívám žádné léky. Je to opravdu vynikající cvičení pro zlepšení fyzické a duševní pohody. Čchi-kung je součástí každého mého dne. Za to děkuji našemu Mistrovi a všem instruktorům, kteří nás vedou.

Jonathan Lee - biolog, Whitchurch, Cardiff, UK

Během svých univerzitních studií jsem onemocněl. Cítil jsem se bez energie do té míry, že i sebemenší činnost pro mě představovala obrovskou námahu. Lékaři u mne diagnostikovali syndrom chronické únavy. Bral jsem to jako úplnou pohromu. Ten rok jsem měl promovat a najednou byl konec školy tak daleko, jako nikdy před tím. Začal jsem mít těžké deprese a většinu času jsem trávil v posteli.

Občas jsem ale musel na nákup a tam jsem zahlédl plakátek upozorňující na kurs čchi-kung. Plakátek sliboval posílení mé energie a zlepšení zdraví. Protože už to nemohlo být horší, byl jsem připraven zkusit cokoli. Po prvním semináři jsem se cítil plný energie hned po několik dnů. Pak bylo ale najednou vše zase při starém. Přesto byl ten pocit energie silnou inspirací a já se rozhodl v čchi-kung pokračovat. Výsledkem bylo, že jsem získal sílu připravit se na studium a úspěšně složit závěrečné zkoušky. S postupující praxí jsem pak zcela překonal svoji vyčerpávající nemoc.

Stephan Self - geolog, Penarth - Glamorgan

V roce 1996 jsem se začal poohlížet po nějaké metodě, která by mi pomohla vyrovnat se s následky stresu z náročného povolání. Dostal se mi do ruky letáček o čchi-kung a to mne zaujalo. Už dříve, při cvičení Wu Šu jsem slyšel o tom, jaké úžasné věci čchi dokáže.

Během seminářů jsem zjistil, že techniky Sifu Yeshe Gyatso jsou velmi zklidňující a uvolňující jak pro tělo, tak i mysl. Když ale Mistr začal mluvit o přijímání a posílání energie, bylo to pro mne jako rozeného skeptika příliš. Na konci semináře jsem za Mistrem zašel a řekl mu, že se mi to celé nějak nezdá a že tomu prostě nedokáži uvěřit.

Mistr se na mě usmál a položil svoji ruku na mé rameno. Zlehka se nadechl a já v ten okamžik cítil, jako bych se začal scvrkávat. Pak vydechl a já se vrátil do normálu. On se znovu usmál a šel se věnovat dalším studentům. To byl začátek mé cesty čchi-kung Orel v hnízdě; cesty, která stále ještě pokračuje.

Marian Allcock - důchodkyně, Ponthir - Caerleon, Monmouthshire

V listopadu 1997, po velmi ošklivém zánětu pohrudnice, jsem hledala nějaký způsob, jak se úplně uzdravit. V obchodě v naší ulici jsem zahlédla plakátek s nápisem "Tradiční čínská cesta energie". Nabízel techniky zlepšení zdraví a posílení energie. To všechno jsem tenkrát potřebovala. Ještě lepší bylo, že se dalo cvičit bez ohledu na věk a fyzickou kondici, tak jsem se rozhodla to zkusit.

Během semináře jsem si ale musela často sedat, protože jsem nemohla popadnout dech. O přestávce si mě Mistr zavolal k sobě a řekl, abych se posadila na židli. Pak začal do určitých bodů na mém těle posílat svoji energii. Narazil také na něco, čemu říkal "špatná čchi" a vyndal to ze mě ven. Celé to trvalo asi deset minut, po kterých jsem se cítila opravdu skvěle. Potíže s dechem zmizely a já cítila daleko více energie. Docházela jsem na semináře pravidelně každý měsíc po zbytek roku a žádné další problémy se už neobjevily. S požehnáním svého lékaře jsem dokonce odjela na zámořskou dovolenou.

To je jen několik příběhů našich studentů za posledních pár roků, vztahujících se k jejich zkušenostem s léčebnou silou čchi.